pátek 19. června 2015

MD - Asistenční kočka

Asistenční bývají obvykle psi. No, já mám asistenční kočku. Vlastně kocoura. Je mu 15 let a jmenuje se Miky. Častěji mu ale říkám bobíšek, miminko, koťátko, nebo taky obluda, smraďoch a příšerák.
Sice neumí přinést papuče a na ulici by člověka pravděpodobně navedl pod auto, ale zato musí asistovat naprosto u všeho, co se snažím dělat. Těšíte se na relaxační koupel o samotě ve vaně plné bublinek? Klidně, pokud vám nevadí, že na té vaně bude sedět a upřeně na vás zírat kočka. Občas se vás taky bude snažit napodobit a uloží se k odpočinku do umyvadla. 
Chystáte se pracovat na počítači? Jistě vám nebude vadit, že kocour leží (v horším případě sedí) před monitorem.
Stejně tak si zvykněte na to, že pokud si před sebou otevřete knížku nebo učebnici, bude to přesně to místo, kde musí kočka momentálně ležet. Pokud ji odstrčíte stranou, připravte se na nevrlé pohledy a následný uražený odchod.
Rozlučte se taky se soukromím na toaletě. Když asistovat, tak při všem! Tudíž pokud si dovolíte se na toaletě zavřít, očekávejte škrabání na dveře, postupně eskalující v srdceryvné mňoukání. A abych nezapomněla na jídlo! Nejen, že se bude kočka snažit procházet po kuchyňské lince přesně v tu samou chvíli, co budete něco krájet nebo vařit, ale během oběda budete taky co pět minut vstávat a sundávat kočku ze stolu, protože ne každý má v jídle rád chlupy.
Vy, co nemáte kočku a děsíte se představy její přítomnosti v kuchyni tak vězte, že kočka skáče velmi vysoko a tím pádem se dostane všude. Nedělejte si proto iluze, že když nejste doma, nevyleze kamkoliv se jí zachce. Ostatně jeden můj kamarád dělal pokus, aby zjistil, jestli jeho dvě kočky náhodou nechodí po lince. Vysypal na ni hladkou mouku a po návratu domů našel hned dvě sady otisků :-)
Kromě veškerých asistenčních aktivit má kočka další nesporné výhody. Například už nebudete potřebovat budík. Kočka je od přírody noční tvor. A uznejte, že pokud byste jako ona byli sami vzhůru celou noc, v pět ráno už byste se pekelně nudili. Je tedy logické, že byste se těšili, až konečně někdo vstane. Ostatně ranní ptáče dál doskáče. V praxi to vypadá přesně takto :-)
Ačkoliv se může zdát, že život za permanentní asistence kočky je poměrně náročný, určitě se dřív nebo později přistihnete, jak na ni láskyplně zíráte, když zrovna spinká nebo papá. Naučíte se vybíhat směr nadšené zvolání dalšího člena rodiny: „Pojď se honem podívat, jak srandovně sedí/krásně se protahuje/pije z hrníčku/roztomile okusuje koberec.“.  A časem už si nebudete umět představit, že by vám kočka neasistovala. Psáno z osobní zkušenosti :-)
Z.

Žádné komentáře:

Okomentovat