Krásný
začátek týdne!
Vydání
Niky se blíží mílovými kroky. Zatím nevím konkrétní datum, ale mělo by to být
někdy v prosinci. Už jsem viděla náhled, jak bude knížka vypadat a je
krááásnáá :-) Až budu vědět
něco víc, hned vám dám vědět.
Na
Lovebirds jsem nezapomněla. Mám rozepsaný třetí díl, ale v poslední době
jsem neměla náladu a ani moc času ho dokončit. Vy, co mě sledujete na facebooku
jste si už určitě všimli, že máme doma nové koťátko. To proto, že náš kocourek
Miky nás před pár týdny nadobro opustil. Vím, že jiní lidé řeší větší problémy,
ale bylo to pro mě těžké období. Za těch 15 let se z Mikynka stal
plnohodnotný člen rodiny a já jsem ho naprosto zbožňovala. Bez něj bylo doma
najednou strašně prázdno. Takže jsme si před necelými dvěma týdny přivezli
nového kocourka Charlieho.
Na první pohled vypadá jako mourek, ale je to
britka. Jsem docela zvědavá, jak bude vypadat, až vyroste. Úplně jsem
zapomněla, jaké to je, mít doma takové miminko. Miky už byl hodně samostatný a
ve svém věku taky docela líný. Charlie vyžaduje neustálou pozornost, což je
občas docela náročné, vzhledem k tomu, že kočky mají trochu jiný biorytmus
než my. I když si s ním poctivě hraju, většinu dne prospí a
k aktivitě se probírá v noci.
Po půlnoci mi začíná lovit nohy pod
peřinou a z centimetrové vzdálenosti mě pozoruje, jestli opravdu spím.
Nejvhodnější doba na mazlení je podle něj mezi pátou a šestou ráno, kdy mi zvesela
chodí po hlavě a snaží se mi co nejvíc zamotat do vlasů. Je neuvěřitelně
roztomilý, ačkoliv by si to samozřejmě mohl šetřit na pozdější hodiny :-)
Některé věci má ale Charlie
s Mikym společné. Taky se vrhá k misce jako by týden nežral. Když ho
někdo vyrušuje ve spánku, je nevrlý. A hračky ze zverimexu ho nijak nenadchly.
Nejlepší je kus papíru uvázaný na šňůrce, se kterým lítá po celém bytě, nebo
bambule z papučí. Každopádně je teď po nějaké době u nás doma zase veselo
a znovu se ozývají nadšené výkřiky: „Honem se pojď podívat, jak krásně spinká!“ :-)
Z.
Žádné komentáře:
Okomentovat