úterý 4. října 2016

MD - Trhání osmiček

Tenhle příspěvek jsem neměla dopředu naplánovaný, ale dnes jsem byla na trhání osmičky a říkala jsem si, že bych s vámi tuhle zkušenost mohla sdílet. Ne, že by to bylo něco extra a určitě to ani není zrovna atraktivní téma na čtení. A už vůbec nečekám, že mě kvůli tomu budete litovat, vždyť vytržené zuby má každý druhý. Ale říkala jsem si, že je třeba mezi vámi někdo, kdo se na trhání chystá a kdo si rád přečte, co čekat. I když to samozřejmě u každého probíhá naprosto jinak. Ale já bych si taky před trháním ráda přečetla, na co se připravit, a že se nemám čeho bát. Takže tak :-)
Mě na trhání poslal můj parodontolog (až doteď jsem si myslela, že se říká "paradentolog", člověk se pořád učí...). Neměla jsem vyrostlou ani jednu z osmiček. Vlevo nahoře se pomaloučku začínala klubat a vpravo dole ji nemám založenou vůbec. Díky bohu! O jedno trhání míň :-)
Na jaře jsem tedy byla na vytrhnutí té vlevo nahoře. Byla jsem připravená na nejhorší, takže mě překvapilo, jak to bylo rychlé a bezbolestné. Doslova za pět minut jsem byla venku z ordinace. Byla jsem na klinice u zubního chirurga, ale bylo to jen ambulantně. Dostala jsem tři nebo čtyři umrtvovací injekce do dásní a patra. Potom zřejmě rozříznul dáseň pod zubem (hádám, průběh mi nepopisoval), trošku zakvedlal a zub byl venku. Pak jen dva stehy a šla jsem domů. Kromě trošku bolesti hlavy jsem byla úplně v pořádku. Druhý den jsem normálně fungovala, stehy samy vypadly zhruba za 14 dní a ani jsem nepotřebovala jít na kontrolu. Na to, jak mě všichni strašili, to byla pohoda. Skoro hned jsem normálně jedla.

Fotka mé dnešní večeře

Dnes mě tedy čekala vpravo nahoře. To už bylo trochu horší. Stejná klinika, stejný doktor, ale zoubek byl výš, takže už nešel ven tak snadno. Opět čtyři injekce, trošku nepříjemné, ale ne bolestivé. Dezinfekce kolem pusy, po které mě pan doktor ovíval, aby se odpařila :-) Tentokrát trhání trvalo déle a dokonce na mě použili i vrtačku. Ale nebojte bolest žádná, ačkoliv bych lhala, kdybych tvrdila, že to nebylo nepříjemné. Trochu tahání za koutek, aby se pan doktor dostal až k osmičce, a v puse mě tlačily nástroje, ale opět nic, co by se nedalo přežít. Nakonec zub cinknul a byl pryč. Bohužel protože byl tak vysoko, tak mi vznikl průduch mezi nosem a pusou. I když je díra, co po zubu zůstala, zašitá, musím počkat, než se zaplní a zaroste. Zatím se nesmím ohýbat, smrkat a jednoduše dělat cokoliv namáhavého, při čem by mohly prasknout stehy. Beru antibiotika a přes noc prý můžu očekávat krvácení z nosu. Tak uvidíme ráno :-)
Jinak anestezie už odezněla. Pobolívá mě celá pravá strana hlavy, ale není to tak, že by se to nedalo vydržet. Proti bolesti beru obyčejný ibalgin, stejně jako při tom prvním trhání. Ze zkušenosti z těch dvou trhání můžu za sebe říct, že se není čeho bát. Opravdu :-) Obzvlášť pokud víte, že vám to nějakým způsobem pomůže. Nicméně tu poslední, vlevo dole, si prozatím nechám. Tam jsou prý kořeny zamotané nevím do čeho. Pan doktor mi to povídal po zákroku, kdy se mi motala hlava, půlka pusy umrtvená a snažila jsem se zapamatovat hlavně ty pokyny, co dělat a co ne, takže další informace jsem tak trochu vypustila :-) Ale prostě ten spodní už tak jednoduše ven nepůjde.
Nemůžu vám slíbit, že vaše trhání bude taky pohodové, ale přeju vám, aby bylo. A třeba vás moje zkušenost před zákrokem uklidní, což je taky důležité.
Jo a co jsem potřebovala? Jenom kartičku pojišťovny, rentgen, žádanku od doktora, co mě poslal, peníze na regulační poplatek, odvoz pro případ, že by mi nebylo dobře a potom samozřejmě spooooustu zmrzliny :-)
Z.

Žádné komentáře:

Okomentovat