pondělí 5. června 2017

MD - Květen

Květen byl opravdu dlouhý měsíc. Nebo aspoň mně to tak připadalo. Přitom začal tak slibně. Na prvního máje jsem totiž sice nedostala polibek pod rozkvetlou třešní, ale zato jsem dostala text Nely po korektuře. A s ním taky vzkaz od prvního člověka, který ji četl. Redaktorce se prý moc líbila :-) Na začátku května jsme taky dělali poslední úpravy obálky a jeho koncem jsem dostala knihu vysázenou (tedy to, jak bude vypadat vnitřek knížky). A teď už netrpělivě čekám na zkušební výtisk a na to, že budu knihu konečně držet v ruce.


Květen je měsícem, kdy má polovina mojí rodiny narozeniny. A to nepřeháním. Tak třeba dvojčata oslavila rok na tomto světě. Jejich starší bráška Matýsek má momentálně období, kdy miluje hady a dinosaury. A ačkoliv v pražském hračkářství jsme se s mamkou vyfotily s Ironmanem, dárečky k jeho čtvrtým narozeninám jsem nakonec nakoupila až v Brně. A popravdě nevím, jestli z dinosauřích omalovánek, pastelek, nálepek a z vejce, ze kterého se po ponoření do vody vylíhne (jak jinak) dinosaurus, měl větší radost on nebo já :-)


Kromě všech oslav jsem se v květnu dostala pracovně na veletrh hospodářských zvířat. Nejdřív jsem byla unešená ze všech těch kraviček, ovcí a koz, ale nakonec mi jich bylo popravdě líto, že musí být celé dny zavřené v pavilonech, kde kolem nich chodí stovky lidí.


Veselejším tématem je rozhodně počasí, které mi dovolilo dát si první letoší sangríi na zahrádce španělské restaurace nebo třeba výbornou zmrzlinu s příchutí burákového másla na České pod hodinami (Brňáci vědí :-) ).


Konečně jsem taky dočetla knížku The chemist a ano vím, že mi to trvalo sto let. Každopádně jsem se dozvěděla, že koncem roku vyjde taky v češtině, a to v nakladatelství Egmont, kde vyšla i moje Niky. Moje dojmy z knížky si můžete přečíst TADY.
Film, který vám chci doporučit, jsem vlastně neviděla poprvé v květnu, ale viděla jsem ho znovu a říkala jsem si, že stojí za zmínku - Pasažéři s Jennifer Lawrence a Chrisem Prattem. Téma je hodně zajímavé. Pasažéři se stěhují na jinou planetu a let trvající 120 let mají přečkat v hibernaci. Až na to, že kvůli poruše vesmírné lodi se jeden z nich vzbudí o 90 let dříve. Jak situaci vyřeší vám nebudu prozrazovat. Na film se určitě mrkněte :-)


Film, který jsem v květnu naopak viděla poprvé a trochu mě zklamal, byl Sirotčinec slečny Peregrinové. Opravdu jsem se na něj těšila, protože knížku zbožňuju. I když chápu, že při adaptaci knihy na film je potřeba udělat nějaké úpravy, tady jich na mě bylo až moc. Třeba pro prohození postav Emmy a Olive jsem žádné rozumné vysvětlení nenašla. Nevím, docela by mě zajímalo, co na film říkali jiní, kteří četli i knížku.
Oblíbenou písničkou se pro mě stala It wont kill ya od Chainsmokers, kterou jsem objevila díky dalšímu dokonalému videu choreografa Kylea Hanagamiho.
A teď už hurá do prvního letního měsíce!
Z.

Žádné komentáře:

Okomentovat