úterý 28. července 2020

CO ČTU JÁ? - Štěstí pro začátečníky

Rok po rozvodu se Helen rozhodne, že je načase, aby se přestala užírat doma, a začala se vídat i s někým jiným, než se svou vzteklou jezevčicí Píďalou. Start do nového života pro ni má představovat třítýdenní kurz přežití v divočině, kde hodlá překonat své limity a najít sama sebe. První rozčarování ovšem přijde už ve chvíli, kdy veze Píďalu na hlídání ke svému bratrovi Duncanovi a zjistí, že na kurz přežití pojede i jeho nejlepší kamarád Jake. Ale Helen přece chtěla jet sama! Nechat svoji minulost za sebou a poznat nové lidi! Nakonec sice svolí, že Jakea na místo konání kurzu sveze, ale nadšená z toho rozhodně není. Navíc se všechno zamotá už první večer, kdy s Jakem prohraje sázku, což znamená, že ho musí naučit líbat. Namísto toho, aby se z Helen díky dobrodružství stával nový člověk, nechá se vtáhnout do milostné aférky, která stejně nemá budoucnost. Tím spíš, že po Jakeovi jede polovina holek z kurzu. A tady je další problém. Helen okamžitě zjišťuje, že na kurzu přežití je nejen suverénně nejstarší, ale velmi rychle se taky zařadí mezi ty nejhorší. Helen je ovšem skoro stejně sveřepá jako Píďala. Ať si Jake klidně střídavě flirtuje s ní i s Windy, nejkrásnější holkou pod sluncem. Ať klidně vedoucí kurzu stále dokola prohlašuje: "Nebuďte jako Helen." Ona kurz úspěšně dokončí stůj co stůj. A získá také vysněný diplom pro nejlepšího účastníka! Anebo nakonec získá něco úplně jiného?

Román od Katherine Center se na první pohled tváří jako jednoduchá romantická oddechovka. Ovšem s tím, jak se noříme do příběhu Helen a Jakea, objevujeme jeho skryté hlubiny. Nakonec totiž nikdy nic není tak růžové, jak se na první pohled zdá. Přesto se kniha čte rychle a je naprosto ideální právě na léto někam k vodě. Příběh vás pobaví i dojme a zaručuji, že si oblíbíte nejen Helen a Jakea, ale i Windy, Duncana a všechny účastníky kurzu přežití. No, nebo aspoň většinu :-) V průběhu vyprávění navíc zjistíte, že rozhodně neplatí omílané "Nebuďte jako Helen." Protože v některých věcech bychom si z Helen měli vzít příklad.
Část, která se mi líbila: Frustrace je touha... A chtít je vždycky lepší než dostat.
Z.

úterý 14. července 2020

CO ČTU JÁ? - Věštkyně

Na prahu nového milénia vede archeoložka Kateřina Alexanderová vykopávky na Sinajském poloostrově. Pokračuje ve výzkumu své matky a snaží se dokázat, že ženy byly již od samého počátku křesťanství stejně důležitými zástupci církve jako muži, a že tedy muži nemají výhradní právo na úřad papeže a další vysoké funkce. Tento postoj se pochopitelně církvi příliš nelíbí, takže Kateřinu, stejně jako kdysi její matku, bedlivě sleduje. Když odstřel při stavbě nového hotelu odkryje zasypanou studnu a v ní koš se starými svitky, dostává se však Kateřina do hledáčku mnohem nebezpečnějších lidí. Protože nechce, aby byly svitky zneužity, nebo ještě hůře ukryty, dřív, než se jejich poselství dostane do světa, prchá Kateřina spolu se svým vzácným nálezem ze země. Její pronásledovatelé jsou jí však v patách. Na pomoc jí nečekaně přichází zástupce jí nenáviděné církve - kněz Michael. Zdá se, že Michael je odhodlaný chránit Kateřinu za každou cenu, bez ohledu na to, že svitky by mohly otřást celým křesťanstvím. Spolu s tím, jak Kateřina svitky překládá a vyjevuje tak jejich tajemství, odhalují svá tajemství i ona a Michael. Je možné, že důvodem, proč jí tak ochotně pomáhá je láska? Nebo je v jejich nečekaném spojenectví něco víc?


Věštkyně byla už pátou knížkou, kterou jsem od Barbary Wood četla. Ačkoliv se mi všechny předchozí opravdu líbily, do téhle jsem se ani přes její zajímavé téma dlouho nemohla začíst. Trošku mi neseděl český překlad, což samozřejmě není chyba autorky. Ale když se mezi záplavou anglických jmen najednou objeví "Kateřina", docela vás to překvapí. Taky mi nebylo úplně jasné, proč se kniha jmenuje Věštkyně, když se v příběhu mluví pouze o prorokyni. Nicméně v druhé polovině nabrala kniha spád a nakonec nemůžu říct, že by se mi nelíbila. Vlastně v ní byla spousta zajímavých i krásných myšlenek. Obzvlášť se mi líbily informace (nedokážu posoudit jak moc historicky přesné) o různých spasitelích různých náboženství. Jednoduše to ve výsledku byla kniha, která člověka nutí se zamyslet. A to se mi vždycky líbí. Pokud jste ji ale někdo četl, můžete mi, prosím, vysvětlit tu pasáž s tygrem? Tu jsem totiž vůbec nepochopila a ani jsem se nedočkala žádného vysvětlení.
Část, která se mi líbila: ... víra tvoří. Jak věříš, tak se i stane.
Z.

čtvrtek 2. července 2020

MY DIARY - Duben, Květen, Červen

Nemůžu uvěřit tomu, že už jsou zase prázdniny! Mám dojem, jako by nám někdo ukradl jaro. Říká se, že dny se vlečou, ale roky utíkají, a přesně tak mi to v karanténě připadalo. Moje dny sestávaly z práce, procházky a jógy. Není se tedy čemu divit, že moje fotky z té doby zobrazují především jídlo. Ono jaksi nebylo moc co jiného fotit.
Největším zážitkem byla samotná karanténa a sledování uvolňování opatření. Na druhou stranu potom pro mě první návštěva kavárny s Wendy byla, jako bych prožila nějaké dobrodružství :-) Člověk si v téhle podivné době začal vážit maličkostí. Domácí zábavou pro mě byla nová série La casa de papel, která byla naprosto úžasná, a taky moje televizní guilty pleasure trio - Slunečná, MasterChef a Superstar. Mimochodem mě pobavilo, že Janek ze Slunečné - bohatý, sebevědomý floutek - se jmenuje Linhart jako Martin z Niky - bohatý, sebevědomý floutek :-)
Když už zmiňuju svoje psaní, tak si možná říkáte, že jsem volný čas v karanténě využila k dopsání Bey. A ono to bylo přesně obráceně. Vůbec jsem neměla náladu psát, takže jsem se do toho vrhla zase až když se věci vrátily do (relativního) normálu.
Ostatně kdyby vás něco ohledně psaní nebo vydávání knih zajímalo, můžete se mě na to zeptat na besedě v rámi akce Odpoledne mezi knihami, která proběhne 20. srpna v Knihovně Jiřího Mahena. Oficiální informace budou zveřejněny už brzy. Budu se těšit, s kým z vás se tam potkám :-)
Nejlepšími karanténními písničkami byly rozhodně Tyga - Bored in the house a Megan Thee Stallion - Savage. Jinak jsem si zamilovala Jealous v podání Martina Schreinera a taky Everything I wanted od Billie Eilish.
Teď už se těším na to, až zase budeme mít měsíce plné normálních zážitků a tajně toužím jet k moři. Ale popravdě nevím, jestli si na to letos troufnu...
Krásné prázdniny!
Z.