pátek 1. prosince 2017

MD - Listopad

Předposlední měsíc v roce... Kam ten rok tak rychle utekl? Splnili jste během něho svoje novoroční předsevzetí? A plánujete už, jaké si stanovíte za měsíc?
Já ještě tak daleko nejsem, protože mě toho do Vánoc čeká ještě docela hodně. Třeba jako jedna milá aktivita spojená s Nelou, která šla v listopadu konečně do prodeje. I když jsem si myslela, že po vydání Niky už to bude snazší, stejně to byl dlouhý a občas taky vyčerpávající proces, než se Nela dostala z počítače na stránky knihy. Nicméně, teď už si ji můžete koupit, a pokud byste mě chtěli slyšet z ní naživo číst, tak to je právě to, na co se v prosinci chystám. 9.12. budu číst na Festivalu vánočních dárků v Brně na Zelném trhu. Číst bych měla v 11:15 a v 15:30, ale pohybovat se tam asi budu skoro celý den, kdybyste mě třeba někdo chtěli pozdravit nebo si nechat podepsat knížku :-)


Co se týče Nely, tak mě v uplynulém měsíci ještě potěšilo, že byla uvedená jako knižní tip v týdeníku 5plus2.
V listopadu jsem navíc rozepsala novou povídku, na kterou se můžete těšit už v pondělí. Tak se po víkendu nezapomeňte na blog znovu podívat :-)


Opět se vracím k tomu, kdy písničkou měsíce je něco od Eda Sheerana. Tentokrát je to Perfect, která je naprosto perfektní (haha) pro tohle předvánoční období. A ačkoliv advent ještě nezačal, to, že se blíží Vánoce, je poznat už opravdu na každém rohu. Taky jsem se tou atmosférou nechala strhnout a mám za sebou první procházku po vánočních trzích, samozřejmě doprovázenou prvním ochutnáváním svařáku.


Za pomoci kreativní sady a spousty samolepek jsem vytvořila vánoční přání, která už brzy poputují k příbuzným. Posílají se vůbec ještě vánoční přání? Nebo už to děláme jen my? :-) A mimochodem už jsem taky nakoupila většinu dárků. Ten jeden rok, kdy jsem dárky sháněla den před Štědrým dnem mě dostatečně poučil, abych to už nikdy nenechala na poslední chvíli.


Ale protože Vánoce nejsou jen o dárcích, snažím se taky pomáhat. Loni byl moc hezký projekt "Knihy do dětských domovů", který jsem letos nenašla, ale alespoň jsem odeslala online Krabici od bot, což je taky skvělý nápad. Ještě mám v plánu přispět útulku pro zvířata a samozřejmě do kasičky pod stromem na náměstí. Pokud je to ve vašich možnostech, zapojte se do nějakého projektu i vy. Teď před Vánoci je jich spousta.


Za listopad bych vám ještě chtěla doporučit filmy Café society, Valerian, Circle a další dva díly ze série o detektivovi Strikeovi - Silkworm. Nebudu se rozepisovat, o čem jsou. Však si to snadno najdete na internetu. Každý je jiný a všechny mě bavily :-)
Máte u vás už sníh? Tady se zatím moc nechce udržet. Uvidíme, co přinese prosinec...
Z.

čtvrtek 23. listopadu 2017

Nela - soutěž + new look

Jak jste si asi všimli, pokud čtete tento článek, blog má po nějaké době opět nový vzhled. Je to už třetí od doby, co jsem blog založila. První jsem vybrala jen tak náhodně, protože se mi líbil. Jestli si ještě někdo pamatujete, tak byl oranžovo-růžový. Druhou barevnou kombinaci jsem už vybírala záměrně, a to tak, aby korespondovala s barvami mé první knihy Niky. A asi není těžké uhodnout, že tenhle design je "na počest" mé druhé knihy Nela.
Snad se vám nový look líbí. S barvami v bloggeru jsem trošku bojovala, abych trefila alespoň podobné, jaké má přebal Nely, ale nakonec jsem s výsledkem spokojená :-)

A teď to podstatné. Na Facebooku můžete právě teď soutěžit o Nelu s věnováním dle vlastního přání. Je to úplně jednoduché. Stačí do pátku 1.12. nasdílet označenou fotku a automaticky se zařazujete do slosování. V následujícím týdnu potom Nelu rozešlu výhercům. No nebyl by to ideální dárek pro kamarádku, sestru nebo přímo pro vás? :-) Jen pozor, aby bylo sdílení veřejné, abych ho viděla.
Tak hurá na Facebook a já už vám jen budu držet palce, ať vyhrajete právě vy!
Z.

pátek 10. listopadu 2017

Kniha Nela



Moje druhá kniha Nela je konečně v prodeji. Zakoupit si ji můžete TADY, ale i v dalších e-shopech a už brzy také v kamenných knihkupectvích.
Nela volně navazuje na první díl Niky, nicméně dá se číst i zvlášť. Stejně jako Niky je i Nela v pevné vazbě (vybrala jsem tu nejkvalitnější - šitou), ale protože jsme se rozhodli pro trošku jiný formát a jinou sazbu, má méně stran. Co se týče textu počtete si ale téměř stejně.
Motto série se nemění: Srdci neporučíš, i když miluješ, koho bys neměla.

Anotace:
Nela si hodlá výcvikový kurz se svými spolužáky hlavně pořádně užít. Ani ve snu by ji nenapadlo, že právě tady potká svou první velkou lásku. Zamilovaná a šťastná vplouvá do nového školního roku, jenomže všichni její nadšení ze skvělého přítele nesdílí. Nela zjišťuje, že ne každý, kdo se tváří jako kamarád, jím ve skutečnosti je. I z toho důvodu musí její čerstvý vztah zůstat v tajnosti. Ve snaze udržet ho při životě se Nela čím dál víc zaplétá do pavučiny lží a polopravd. Když už i ona pochybuje o tom, jestli ještě má na všechno dostatek sil, uvědomí si, že její rodina při ní bude vždycky stát. Se svými sestrami – starší Niky a dvojčetem Adélkou – a opravdovými přáteli dokáže překonat každý, i zdánlivě neřešitelný, problém.

Úryvek textu:
Zamknula jsem bezpečnostní zámek a naťukala kód k alarmu, zatímco stál za mnou a trpělivě čekal.
Otočila jsem se od malé klávesnice, připevněné vedle dveří: „Tak a teď tě budu muset zabít.“
„To by mě zajímalo, jak bys to chtěla udělat,“ pobaveně povytáhl jeden koutek.
Rádoby výhrůžně jsem se k němu přiblížila, ale než jsem se nadála, byla jsem přitisknutá ke zdi a obě moje ruce byly uvězněné v jeho pevném stisku.
„Myslela jsem, že to bojové umění, co děláš, je obranné a ne útočné,“ podívala jsem se mu do očí a cítila, jak se mi zrychluje tep.
„Však já se bráním. Ty jsi zaútočila,“ obtočil si moje ruce okolo krku a přimáčkl se celým tělem k mému.
„Možná bych se to taky měla naučit,“ plácala jsem, protože už jsem zase nebyla schopná jasně přemýšlet.
„Chceš se bránit?“ pousmál se a jemně přejel rty po mém krku.
„Ne,“ vydechla jsem.

pondělí 6. listopadu 2017

MD - Říjen

Říjen byl opravdu hektický. Ačkoliv mám dojem, že to poslední dobou říkám o každém měsíci. Zahájila jsem ho střevní chřipkou, což asi není úplně glamour téma pro blog, ale je to součástí života. Nicméně pak už se to zlepšovalo :-) Konečně mi dodali vytisknutou Nelu! Část výtisků mám doma a část už je ve skladu. A pevně doufám, že už brzy ji konečně vypustí do prodeje. Mám dojem, že pořád jen na něco čekám... 



I tak už má "několik Nel" svoje majitele, protože se prodávaly na křtu, který byl naprosto úžasný, a o kterém si můžete víc přečíst TADY. Kromě všech, kteří tam dorazili, mě potěšili i kamarádi, kteří se sice dostavit nemohli, ale poslali mi alespoň fotku u výlohy s plakátem :-) Teď už je v jednání další akce, kde mě budete moci potkat, a to Festival vánočních dárků druhou prosincovou sobotu. O podrobnostech vás budu informovat na Facebooku.


Jinak jsem v říjnu docela cestovala. Byla jsem na výletě v Lednici, v Praze a v Luhačovicích. Obzvlášť jsem si samozřejmě užila dvouhodinové řízení ve vichřici. Holt když jsem si přála, ať po cestě svítí sluníčko, měla jsem to lépe specifikovat...


Viděla jsem hned tři filmy podle knih, které jsem četla. Všechno, úplně všechno je takový milý odpočinkový film. Ještě víc mě ale nadchla Švadlena, což byla zároveň první knížka, o které jsem psala v rubrice Co čtu já? Třetí vlastně není tak úplně film. Volání kukačky jsou první tři díly ze seriálu podle románů o detektivovi Cormoranovi Strikeovi. Knížka je jedna z mých oblíbených. A tenhle první díl mám zatím z celé série nejraději. Ani seriál mě nezklamal. Drží se knižní předlohy a postavy Strikea a Robin jsou geniálně obsazené i zahrané. Takže pokud hledáte něco na dlouhé zimní večery, Volání kukačky, i následující dva díly - Hedvábník rozhodně doporučuji.


Přeji vám krásný podzim. Užívejte si tohle období voňavých svíček, horkých čajů a čtení knih zachumlaní v dece.  A pokud se nemůžete dočkat, až bude Nela v prodeji, ozvěte se mi na e-mail rysavazuza@seznam.cz a já můžu dodání popohnat ;-)
Z.

neděle 22. října 2017

MD - Křest Nely

Původně jsem si myslela, že se o křtu Nely zmíním ve svém každoměsíčním článku, ale myslím si, že si zaslouží svůj vlastní článek, protože opravdu stál za to!
Byla to jedna z těch akcí, které vyžadují spoustu práce, plánování a domlouvání, a potom ufrnknou jako nic a vám je líto, že jste si je nemohli užít ještě o trochu déle. Teď je noc po křtu a já jsem pořád plná dojmů. Ačkoliv článek zveřejním později, až budu mít oficiální fotky.

Photocredit: Igor Ryšavý

Jak už jsem psala, křest proběhl v brněnském knihkupectví Barvič a Novotný, za což patří velký dík Katce. Nebudu zveřejňovat příjmení, protože nevím, jestli by to chtěla. Ty víš, že jsi to ty a moc moc moc děkuji! Další obrovské poděkování patří všem, co se dostavili. Vážně jsem nečekala, že vás bude tolik. A už vůbec ne, že mi všichni donesete kytičky a dárečky. U nás doma to teď vypadá jako v květinářství a je to nádherné :-) Opravdu jste mě potěšili, že jste přišli a podpořili mě a Nelu.

Photocredit: Igor Ryšavý

Dlouho jsem uvažovala, kdo by měl knihu křtít. Nabízelo by se, aby to byl někdo slavný. Pár lidí, které bych mohla oslovit, mě napadlo, ale vlastně jsem nechtěla, aby Nelu křtil někdo, kdo s ní nemá nic společného. Nakonec jsem se rozhodla přenechat tu (snad milou) povinnost mé rodině. Jasná volba byly mamka (taťka byl ten den v roli fotografa) a babička. Ale chtěla jsem i někoho z druhé strany rodiny. Babičku už bohužel nemám, takže jsem poprosila tetu. A vzhledem k tomu, že přišla i sestřenka Monička, která mě v psaní podporovala od samého začátku, a podle které jsem taky pojmenovala jednu postavu v Nele, musela jsem tam mít i ji. Takže nakonec měla Nela čtyři kmotry. A kromě mamky to bylo pro všechny překvapení. Jsem ráda, jak nadšeně a zodpovědně se toho ujaly :-)

Photocredit: Igor Ryšavý

Před samotným křtem jsem ještě dostala několik otázek ohledně psaní, inspirace nebo třeba taky, jestli mám raději Niky nebo Nelu. A po něm si spousta lidí přišla po podpis a věnování do knihy (tímto děkuji ještě kamarádce Vendy za originální růžovou propisku). Už teď mám od několika kamarádů zpětnou vazbu a jsem moc ráda, že se vám Nela líbí. A ano, třetí díl už je "ve výrobě" :-) Pokud jste nestihli křest, budete si Nelu už brzy moct koupit TADY. Pokud byste ji chtěli i s věnováním, dejte mi vědět. Víc fotek ze křtu najdete na mém Facebooku. A třeba se potkáme na křtu třetího dílu!
Z.

Photocredit: Igor Ryšavý

pondělí 16. října 2017

Nela - prodej

Už se to blíží! Nela oficiálně vychází 20. 10. 2017, tedy necelé dva roky po Niky. Nelu už teď najdete na e-shopu Kosmas TADY, který bude jejím distributorem. Momentálně je za zvýhodněnou cenu, tak sledujte, odkdy bude možné si ji objednat :-)
Zahlédla jsem ji i na dalších e-shopech, tak snad bude brzy k dostání všude. Nejbližší datum je samozřejmě křest, kde si budete moci Nelu nejen koupit, ale i nechat podepsat. A pak už ji můžete ubytovat vedle Niky :-)
Z.



sobota 14. října 2017

MD - Září

Září je měsíc, kdy se léto láme v podzim, a kdy slavím narozeniny. Od jisté doby nebývám nadšená ani z jednoho :-)
Letos jsem opět neměla v plánu žádnou velkou narozeninovou oslavu, takže mi kamarádi a rodina přejí průběžně až doteď.  Dostala jsem naprosto úžasný dort - tvarohovo-čokoládový s ovocem a taky parfém Dot od Marca Jacobse, od něhož zbožňuju snad všechny parfémy.


Během září jsem vám doporučila dvě knížky, které jsou naprosto odlišné, ale obě skvělé - Dívka ve vlaku a Všechno, úplně všechno. K té první už jsem viděla i film (a říkala jsem si, že některé scény bylo příjemnější jen číst, než je i vidět) a na film k té druhé se chystám. Když už jsme u těch filmů, podívala jsem se i na Dance academy, čímž jsem zakončila celý seriál. Trošku mi tam chybělo nějaké velké taneční finále, ale i tak se mi film líbil. Byl takový dospělejší než seriál a krásně zakončil cestu jednotlivých postav.


Co se týče dalších oblíbených věcí, tak písničkou měsíce září byla Slow hands od Nialla Horana, která sice vyšla už někdy v květnu, ale já jsem ji objevila až teď. A měla jsem i oblíbenou reklamu, což je možná trošku nezvyklé, vzhledem k tomu, že to je něco, co většinou bereme jako nutné zlo, které musíme přečkat, než zase začne náš oblíbený seriál nebo film. Podzimní reklama na H&M s písničkou od Wham. Nevím proč, ale miluju ji :-)

Plakát na křest Nely ve výloze Barviče a Novotného

Než uzavřu tenhle článek, ještě bych vás jednou ráda pozvala na křest Nely, který proběhne ve středu 18. října v 17 hodin v brněnském knihkupectví Barvič a Novotný na ulici Česká. Nela zde bude i v prodeji a poté se snad dostane i do dalších obchodů a e-shopů.
Budu se na vás těšit! :-)
Z.

neděle 8. října 2017

Nela - křest

Přesně za deset dní pokřtíme moji druhou knihu Nela. V posledním příspěvku jsem psala, že doufám, že se všechno stihne. Věřte mi, že se zkomplikovalo a pokazilo co mohlo. Ale to bych nebyla já, kdyby vše fungovalo, jak má, a s ničím nebyly problémy :-)
O to víc si potom křest užijeme, ne? Protože tímto bych vás všechny ráda pozvala! Křest proběhne 18. října v pět hodin odpoledne v brněnském knihkupectví Barvič a Novotný na České a bude volně přístupný. Nelu si zde budete moci koupit, nechat podepsat a oslavit spolu se mnou její vydání.
Budu se těšit!
Z.


neděle 24. září 2017

CO ČTU JÁ? - Všechno, úplně všechno

Prvotinu Nicoly Yoon jsem v knihkupectví jen prolistovala, a hned jsem věděla, že se mi bude líbit. Z traileru k filmu už jsem znala téma příběhu a na první pohled mi byl sympatický i způsob, jakým je knížka napsaná. Měla jsem náladu na něco ve stylu knih Johna Greena a Jennifer Niven, takže se mi Všechno, úplně všechno zdálo jako dobrá volba. A nebyla jsem zklamaná.
Osmnáctiletá Maddy žije velmi zvláštní život. Vzácná choroba, díky níž je alergická téměř na vše, ji navždy uvěznila v jejím sterilním domě. Vzduch v pokojích je filtrován, její jídelníček je značně omezen a kdokoliv a cokoliv, co do domu vchází, musí být dekontaminováno. Pravidelně se stýká jen se dvěma lidmi - svou matkou a zdravotní sestrou Carlou, která jí několikrát denně kontroluje životní funkce. Maddy svůj osud snáší opravdu statečně tak dlouho, dokud se do sousedního domu nepřistěhuje nová rodina s charismatickým synem Ollym. Maddy je jím na první pohled fascinovaná, což se brzy ukáže jako oboustranné. Ačkoliv rozděleni hradbou sterilního domu, téměř okamžitě se z nich stanou přátelé. A náhle chce Maddy víc. Víc než online přátelství, víc než stále stejné dny ve stále stejném domě, víc od života. Za pomoci Carly se s Ollym krátce setkává, a pak už nedokáže jen tak sedět nad knihami. V hlavě se jí zrodí odvážný plán, který ji může zabít. Ale není lepší prožít alespoň několik hodin naplno a šťastná, než prožít dlouhý život, ale ve skutečnosti nežít?

Photocredit: YA Highway

I přes smutné téma je kniha zábavná, vtipná a opravdu snadno a rychle se čte. Nejpřekvapivější pro mě bylo rozuzlení. Byla jsem připravená na smutný konec, na happy end, ale to, jak příběh skončil, jsem opravdu nečekala. Vlastně to bylo tak trochu z obojího.
Knížka je plná nádherných myšlenek, takže jsem měla několik pasáží, které jsem sem chtěla napsat. Nakonec vyhrál tento odstavec, který je zároveň celá kapitola: Ollyho matematika říká, že nemůžete předvídat budoucnost. Ukázalo se, že nemůžete předvídat ani minulost. Čas se pohybuje v obou směrech - dopředu i pozpátku - a to, co se stane tady a teď, ovlivní budoucnost i minulost. (vlastní překlad)
Možná to na první přečtení nedává smysl, ale zrovna nedávno jsem si říkala, jak něco, co jsem prožila, úplně změnilo můj náhled na určité vzpomínky. Takže je pravda, že se pro mě tím zážitkem nejen formovala budoucnost, ale svým způsobem ovlivnil i mou minulost. Chápete, co tím myslím? :-)
Z.

neděle 17. září 2017

MD - Srpen

Taky vám ty prázdniny tak hrozně utekly? Já vlastně už pár let prázdniny nemám, ale i tak mi léto oproti zimě utíká dvojnásobnou rychlostí. Asi že se toho v létě vždycky mnohem víc děje...
V srpnu jsem oslavila svátek a můj kocourek Charlie svoje druhé narozeniny (teda ne že bychom to nějak slavili :-) ). Poprvé jsem se byla podívat na nového nejmladšího člena naší rodiny - Natálku, dceru mé nejmladší sestřenky. Moje sestřenice se v posledních letech nějak rozrodily, takže máme momentálně v rodině pět dětí pod pět let. Natálka je po čtyřech klucích první holčička. Uvidíme, která z nás bude rodit jako další v pořadí :-)


Přečetla jsem Dívku ve vlaku a poté viděla i film. Nejsem jedním z těch, co tvrdí, že film je vždycky horší, než kniha. Spíš mám ale pocit, že díky knize si i ve filmu všímáte drobností, které byste jinak přehlédli, protože víte, že mají určitý význam. Takže za mě obojí, ale před filmem vždycky kniha.


A když jsme u těch knih, musím se samozřejmě zmínit o té svojí :-) Na rádiu Petrov jste mohli zaslechnout pozvánku na křest Nely, který se uskuteční 18. října v brněnském knihkupectví Barvič a Novotný. Teda pevně v to doufám, vzhledem k tomu, že kniha ještě nevyjela z tisku... Každopádně si křest nezapomeňte zapsat do diářů. Doufám, že se tam s co nejvíc z vás uvidím!


Kromě knih a filmů jsem si v srpnu nově oblíbila seriál Dance academy. Pravděpodobně je určen pro mladší věkovou kategorii, ale já miluju tanec a balet obzvlášť, takže jsem během srpna viděla dvě série ze tří. Písničku měsíce srpna - The last day on earth od Kate Miller jsem objevila taky díky tomuto seriálu. Teď už se pomalu blížím ke konci a potom mám v plánu Volání kukačky.


Srpen jsem zakončila oldies párty (no ano... oldies), kam jsem vyrazila s takovým mišmašem bývalých spolužáků a jejich kamarádů. Kromě toho, že jsem se skvěle bavila, jsem si připomněla, proč se nemají míchat různé druhy alkoholu, a proč není dobré se po půlnoci fotit. Ale jak říká moje mamka: Kdo se ráno nestydí, ten se večer nebavil :-)
Z.

neděle 3. září 2017

CO ČTU JÁ? - Dívka ve vlaku

Na Dívku ve vlaku od Pauly Hawkins jsem slyšela spoustu chvály, ale vlastně jsem neměla v plánu ani číst knihu, ani se podívat na film. Bála jsem se, že na mě bude příběh příliš temný a depresivní. Což vlastně trošku je, ale poté, co jsem si přečetla knihu, určitě se podívám i na film :-)
Příběh sleduje životy třech žen - Rachel, Megan a Anny, které jsou propletené víc, než ony samy tuší. Život Rachel je v ruinách. Ztratila manžela, zaměstnání a své problémy utápí v každodenní dávce alkoholu. Aby toho nebylo málo, její manžel žije šťastně v jejich bývalém společném domě s novou manželkou Annou a dceruškou Evie. Víc než jim ale Rachel závidí Megan a Scottovi, mladým manželům, které vídá z vlaku, kterým míří den co den do Londýna a zpět domů. Představuje si jejich idylický život plný lásky a porozumění. Alespoň do dne, kdy Rachel na terase domu zahlédne Megan s jiným mužem. Podvádí Scotta? Jak může? Rachel má dojem, že musí něco říct, něco udělat. Protože je však úplně namol, druhý den si nepamatuje vůbec nic z předchozího večera. A co hůř, zjišťuje, že Megan beze stopy zmizela. Rachel se vydává na cestu za zjištěním, kam Megan zmizela, co ona sama provedla a hlavně co se ten večer stalo. A to přesto, že odpovědi na její otázky se jí dost možná vůbec nebudou líbit.

Photocredit: take it from mummy

Postavy Dívky ve vlaku nejsou moc sympatické. Vlastně jsem nesoucítila ani s jednou z nich a ani jednu neměla ráda. To ale nebyl důvod k tomu, aby se mi kniha jako celek nelíbila. Skvěle vymyšlené byly časové linky jednotlivých postav. Zatímco pro Rachel děj začíná oné osudné noci, ze které si nic nepamatuje, a během níž Megan zmizí, pro Megan je právě tato noc (logicky) koncem příběhu. Co se mi taky hodně líbilo, byl způsob, jakým postavy nahlížely na svůj vlastní život a na životy ostatních. Tak přesně je to totiž i v realitě. Myslíme si, že život někoho jiného je dokonalý, ale kdybychom se na svět podívali jeho očima, zjistili bychom, že i on má své problémy. Že závidí život někomu jinému. A možná že právě nám.
Četli jste knihu nebo viděli film? Překvapil vás konec nebo jste ho předvídali?
Z.

pátek 25. srpna 2017

MD - Červenec

Červenec pro mě kromě nesnesitelného horka představoval taky spoustu práce na tom, aby se z Nely stala kniha. Je to hrozné, jak se v tom procesu všechno počítá na měsíce. Kdyby tak šlo lusknout prsty a knížka by byla na světě :-) Každopádně si ji už teď můžete objednat na startovači. Možná se vám to zdá jako zvláštní způsob, ale takhle knížku dostanete jako první a navíc by měla být i za lepší cenu než v knihkupectví. Pokud zvolíte doručení poštou, dostanete taky vlastnoručně psaný dopis ode mě (a to se vyplatí :-) ). Je tam taky možnost předání na křtu. Ten proběhne 18. října v brněnském knihkupectví Barvič a Novotný. Už teď můžete zakliknout svou účast tady. Budu se tam na vás všechny těšit!


V červenci jsem si taky užívala hlídání chlapečků od sestřenky, než nám odjeli na dovolenou. Vtipné bylo hlavně když jsem je měla všechny tři sama a strhla se šílená bouřka zrovna ve chvíli, kdy jsme byli na půli cesty do parku. To byste nevěřili, jak je člověk pomalý a nemotorný, když má kočár pro dvojčata a k tomu dalšího caparta za ruku. Abych to zkrátila, patnáct minut z naší vycházky jsme strávili schovaní v podchodu. Každopádně bublifuk se ukázal jako nejlepší způsob, jak účinně zabavit tři děti :-)


Během prvního prázdninového měsíce jsem přidala dva články do rubriky Co čtu já? s doporučením knížek Posedlost a Nebe je zpět. Každá je úplně jiná, ale obě mají něco do sebe. Takže jestli hledáte ještě nějakou knihu, než budete mít Nelu, mrkněte na jednu z nich.
Z písniček jsem měla v oblibě 2U od Justina Biebera a Davida Guetty a hlavně New rules od Dua Lipa (nikdy nevím, jak to skloňovat). S tou mám opět spojené oblíbené taneční video. Ostatně tak nacházím většinu svých oblíbených písniček. Konečně jsem taky viděla film Fantastická zvířata a kde je najít. Ten mě naštěstí na rozdíl od Sirotčince slečny Peregrinové nezklamal a určitě si ho někdy pustím znovu. A příznačně v červenci jsem se taky podívala na Setkání v červenci a Léto s kovbojem, což jsou jedny z mých nejoblíbenějších českých filmů. Ten první mi svým způsobem připomíná Nelu a vlastně tak trochu i Referentku, což je pořád nejčtenější povídka na blogu.


Na závěr pro vás mám ještě jeden tip na výlet. V Rudce u Kunštátu najdete spolu s Blanickými rytíři taky nádhernou zahradu smyslů. Kromě různých keřů a květin jsou tam i hry právě pro smyslové vjemy. Takže třeba podle hmatu hádáte, co je v které nádobě (a jste nervózní, když člověk před vámi strčí ruku dovnitř a vykřikne :-) ). Pokud budete někde v okolí, určitě se tam zastavte.
No a co by to bylo za léto, kdyby mě neštípla vosa, že? Letos se to naštěstí obešlo bez otoku celé ruky a nočního svědění.
Na počtenou zase brzy!
Z.

neděle 6. srpna 2017

CO ČTU JÁ? - Nebe je zpět

Knížka Nebe je zpět se ke mně dostala vlastně náhodou. Neměla jsem ji na svém reading listu, ani jsem o ní nebo o autorce Claře Sánchez nikdy dřív neslyšela. Když jsem si ale na e-shopu objednávala něco jiného, dostala jsem tuhle knihu jako dárek. Zrovna jsem dočetla Posedlost a těšila jsem se na něco odpočinkového. Téma vypadalo zajímavě a knížku jsem přelouskala za pár dní.
Modelka Patricia má zdánlivě dokonalý život. Je na vrcholu kariéry, cestuje po celém světě a dostává lukrativní nabídky od módních firem. Vydělává tolik, že mohla splatit hypotéku na byt rodičů, koupit si vlastní dům, a navíc i finančně podporovat sestru. Bezmezně miluje svého manžela a nedokáže si představit, že by pro ni mohl existovat někdo jiný. Sama si je moc dobře vědoma, jaké má v životě štěstí. Stačí ale jedna podivná cesta letadlem a její život se začne obracet o sto osmdesát stupňů. Ve chvíli, kdy má při silné turbulenci pocit, že právě prožívá svoje poslední minuty, se v panice chytí za ruce se svou sousedkou a ta jí předpoví něco podivného. Letadlo s nimi nemá spadnout, ale někdo jí usiluje o život. Patricia nad slovy excentrické Viviany mávne rukou. Brzy na to se jí však začnou dít podivné věci a Patricia sama Vivianu vyhledá, aby zjistila, co ví, a jak jí může pomoci. Krůček po krůčku Patricia odkrývá části svého života, které dosud neviděla, nebo možná nechtěla vidět, a zjišťuje, že možná existuje víc než jeden člověk, který ji nenávidí tak, že jí přeje to nejhorší.

Photocredit: Knihy ABZ

Nebe je zpět není knížka nabitá akcí, u které byste si hryzali rty napětím, ale rozhodně má něco do sebe. Při jejím čtení si uvědomíte, jak málo někomu stačí pro to, aby vás bytostně nesnášel. Uvažujete, jestli má negativní energie, kterou k vám někdo vysílá, skutečně takovou sílu, aby ovlivnila váš život. A možná začnete být vděční za lidi ve svém okolí.
Mně se knížka líbila i díky její atmosféře. Španělské uličky, Barcelona, Madrid... A taky kvůli poselství, že všechno v životě, to dobré i to zlé, vás něco naučí a třeba i popostrčí na správnou cestu. A mimochodem má taky krásnou obálku :-)
Z.

pondělí 24. července 2017

CO ČTU JÁ? - Posedlost

Kniha Posedlost vyšla poprvé v roce 1985. Měla jsem proto trochu strach, že bude působit nemoderně, což se kromě toho, že hlavní hrdinové nevlastní mobilní telefony a sociální sítě, nepotvrdilo. Naopak téma je pořád hodně aktuální.
Hvězda mladé herečky Jacqueline vystoupala vzhůru poté, co zázračně zhubla v luxusních lázních charismatického doktora Humea. Jenomže kostým pro divadelní hru, která má být dalším krůčkem její kariéry, jako by se záhadně zmenšoval. Jacqueline si musí přiznat, že i přes dodržování diety, předepsané doktorem Humeem, pomalu přibírá. A sám doktor se chová velice podivně. U Jacqueline se objevují šílené záchvaty žravosti a je hluboce přesvědčena, že jediný, kdo jí může pomoci, je doktor Hume. Skutečná pomoc však přichází od jiného doktora - jejího přítele Ricka, psychiatra specializujícího se na metabolické poruchy. Rick se ponoří do studia vědeckých výzkumů, které by mu mohly objasnit, co přesně se s Jacqueline děje. Brzy však zjistí, že pokud chce Jacqueline zachránit před nebezpečným psychopatem a také před sebou samou, bude třeba drastičtějších opatření.


Knihu Posedlost jsem měla ve své knihovničce víc než deset let. Za tu dobu si ji přečetla babička i mamka, ale já jsem po ní sáhla až teď. A rozhodně jsem toho nelitovala. Medicínský thriller je napínavý a plný zajímavých informací. Sám David Shobin, autor knihy, je lékařem a musím říct, že je to na příběhu znát. Při čtení jsem si často říkala, jestli by něco takového bylo možné. A pokud nebylo v době, kdy autor knihu psal, jestli už není možné teď.
Pokud na léto hledáte oddychovku s happy endem, Posedlost asi nebude úplně to pravé. Pokud ale hledáte skvělý mix napětí, lásky a zázraků medicíny, pak tuhle knížku vřele doporučuji!
Věta, která se mi líbila: Ve chvíli, kdy noc přechází v den, během uklidňující doby zvané rozbřesk, se to, co bylo temné, stává jasným a bludné obrazy zastřené nocí lze již rozlišit v bílém klidném světle rána.
Knížka už není zrovna novinka, ale v knihovnách nebo v antikvariátech by ji mít mohli :-)
Z.

čtvrtek 6. července 2017

MD - Červen

Červen byl pro mě skutečným začátkem léta. A to nejen toho kalendářního, ale hlavně proto, že jsem byla na dovolené. Už druhý rok po sobě na řeckých ostrovech, tentokrát na Krétě. I když mám občas pocit, že dovolená vždycky vyjde na tu nejméně vhodnou dobu, kdy mám hrozně moc práce nebo třeba chystám knížku pro vydání, stejně není nic lepšího, než když cítíte slaný mořský vzduch a písek se vám boří pod nohama. Přidejte k tomu ještě čerstvé fíky, olivy a víno a ideální týden je na světě :-)


Ještě předtím, než jsem odjela, mi (přes pár zádrhelů) přišel z tiskárny zkušební výtisk Nely. S Charliem jsme ho pročetli a já jsem si asi po tisící říkala, jak se hrozně těším, až si ji budete moci přečíst i vy. Nebojte, už se to blíží.


Koncem června skončily Pretty little liars. Já vím, že to není žádná životní událost, ale vždycky, když skončí nějaký seriál je to jako konec jakési éry. PLL jsem začala sledovat v době, kdy měly jen jednu nebo dvě série, takže jsem s nimi prožila několik let. Spousta lidí (jako vždy) na internetu nadávala, že se jim konec nelíbil. Mně ano. Já zbožňuju Troian Bellisario, která hraje Spencer, takže jsem byla nadšená z každé scény či epizody, která se točila okolo ní. Víc prozrazovat nebudu, pokud jste konec ještě neviděli.


V červnu byla taky tradiční pouť ve vesnici, kam jezdíme na chatu. Řeknu vám, že je fajn mít sousedy, kteří vám přinesou řízky, bramborový salát, koláče a cukroví. Škoda, že se něco takového nedrží i v Brně :-) V červnu jsme taky slavili narozeniny sestřenky Monči, která je velkou fanynkou Niky, a podle níž jsem taky pojmenovala jednu z postav v Nele (malý spoiler). Třicátého slavil třicetiny náš soused. Američani by udělali barbecue, my Češi děláme oheň.


A ona se ta oslava vlastně protáhla až do července, protože jsme ještě v sobotu prvního grilovali pstruhy - pozůstatky z předchozího večera.
Písničkou června byla rozhodně La Bicicleta od Shakiry a Carlose Vivese, kterou jsem slýchala každý den v Řecku. A myslím, že už teď vím, co bude písničkou července :-)
Hezké prázdniny!
Z.

sobota 17. června 2017

pátek 16. června 2017

Nela - fakta

Jak asi už víte, právě se chystá k vydání moje druhá knížka - Nela. Jak název napovídá, jde o příběh Nely, mladší sestry Niky. Ve svých indiciích jsem vám prozradila, že děj volně navazuje, ale každá kniha se dá číst i zvlášť. V době, kdy se k vydání chystala Niky, jsem se s nakladatelstvím Egmont domluvila, že půjde o několikadílnou sérii. Bohužel v mezičase se v Egmontu změnili majitelé a domluva s nimi začala trochu váznout. Proto jsem se po roce čekání rozhodla obrátit na brněnské nakladatelství Backstage books, s jehož majitelem jsem byla už nějakou dobu v kontaktu. A ti měli zájem Nelu vydat ihned! :-) Proto jsem neváhala ani chvilku a celý proces se rozjel. Text šel nejdřív na korekturu a mezitím jsme s grafičkou pracovaly na obálce. Měla jsem o ní poměrně jasnou představu, takže jsme zkoušely jen různé varianty, než jsme našly tu, se kterou jsem byla stoprocentně spokojená. Stejně tak mi v Backstage books vyšli vstříc i co se týče sazby knihy. Chtěla jsem, aby vizuální téma zůstalo zachované, takže je na Nele na první pohled poznat, že je sestrou Niky (haha). Na pár odlišností se ale přece jen můžete těšit.

  • Po zeleno-červené Niky je obálka Nely žluto-modrá.
  • Na obálce opět najdete dívčí siluetu, ale tentokrát je červená stuha nahrazena jiným motivem, který stejně jako červená stuha odkazuje na scénu v knížce.
  • U Nely jsme se rozhodli pro jinou sazbu. Písmo a mezery jsou menší, takže má Nela méně stran než Niky (šetříme lesy a tak :-) ).
  • Naopak na vás čeká víc kapitol, a to konkrétně 15.
  • Určitě jste si všimli, že názvy kapitol u Niky byly vždy jednoslovné. Kapitoly Nely jsou pouze očíslované, tedy bez názvů. (Můžu vám prozradit, že u třetího dílu, který právě dopisuji, je to ještě úplně jinak :-) )

Nela bude už brzy v předprodeji a čím víc výtisků se v něm prodá, tím rychleji půjde do tisku, a tím dřív taky bude u vás doma. O tom vás samozřejmě budu zavčas informovat. Abych vás zatím trochu navnadila, tak se zítra vraťte sem na blog, kde na vás bude čekat ukázka obálky :-)
Z.

pondělí 5. června 2017

MD - Květen

Květen byl opravdu dlouhý měsíc. Nebo aspoň mně to tak připadalo. Přitom začal tak slibně. Na prvního máje jsem totiž sice nedostala polibek pod rozkvetlou třešní, ale zato jsem dostala text Nely po korektuře. A s ním taky vzkaz od prvního člověka, který ji četl. Redaktorce se prý moc líbila :-) Na začátku května jsme taky dělali poslední úpravy obálky a jeho koncem jsem dostala knihu vysázenou (tedy to, jak bude vypadat vnitřek knížky). A teď už netrpělivě čekám na zkušební výtisk a na to, že budu knihu konečně držet v ruce.


Květen je měsícem, kdy má polovina mojí rodiny narozeniny. A to nepřeháním. Tak třeba dvojčata oslavila rok na tomto světě. Jejich starší bráška Matýsek má momentálně období, kdy miluje hady a dinosaury. A ačkoliv v pražském hračkářství jsme se s mamkou vyfotily s Ironmanem, dárečky k jeho čtvrtým narozeninám jsem nakonec nakoupila až v Brně. A popravdě nevím, jestli z dinosauřích omalovánek, pastelek, nálepek a z vejce, ze kterého se po ponoření do vody vylíhne (jak jinak) dinosaurus, měl větší radost on nebo já :-)


Kromě všech oslav jsem se v květnu dostala pracovně na veletrh hospodářských zvířat. Nejdřív jsem byla unešená ze všech těch kraviček, ovcí a koz, ale nakonec mi jich bylo popravdě líto, že musí být celé dny zavřené v pavilonech, kde kolem nich chodí stovky lidí.


Veselejším tématem je rozhodně počasí, které mi dovolilo dát si první letoší sangríi na zahrádce španělské restaurace nebo třeba výbornou zmrzlinu s příchutí burákového másla na České pod hodinami (Brňáci vědí :-) ).


Konečně jsem taky dočetla knížku The chemist a ano vím, že mi to trvalo sto let. Každopádně jsem se dozvěděla, že koncem roku vyjde taky v češtině, a to v nakladatelství Egmont, kde vyšla i moje Niky. Moje dojmy z knížky si můžete přečíst TADY.
Film, který vám chci doporučit, jsem vlastně neviděla poprvé v květnu, ale viděla jsem ho znovu a říkala jsem si, že stojí za zmínku - Pasažéři s Jennifer Lawrence a Chrisem Prattem. Téma je hodně zajímavé. Pasažéři se stěhují na jinou planetu a let trvající 120 let mají přečkat v hibernaci. Až na to, že kvůli poruše vesmírné lodi se jeden z nich vzbudí o 90 let dříve. Jak situaci vyřeší vám nebudu prozrazovat. Na film se určitě mrkněte :-)


Film, který jsem v květnu naopak viděla poprvé a trochu mě zklamal, byl Sirotčinec slečny Peregrinové. Opravdu jsem se na něj těšila, protože knížku zbožňuju. I když chápu, že při adaptaci knihy na film je potřeba udělat nějaké úpravy, tady jich na mě bylo až moc. Třeba pro prohození postav Emmy a Olive jsem žádné rozumné vysvětlení nenašla. Nevím, docela by mě zajímalo, co na film říkali jiní, kteří četli i knížku.
Oblíbenou písničkou se pro mě stala It wont kill ya od Chainsmokers, kterou jsem objevila díky dalšímu dokonalému videu choreografa Kylea Hanagamiho.
A teď už hurá do prvního letního měsíce!
Z.

čtvrtek 25. května 2017

CO ČTU JÁ? - The chemist

Knížku The chemist jsem rozečetla ve stejné době, kdy jsem začala sledovat seriál Nikita. A pobavilo mě, že téma bylo dost podobné. Dívka, kterou se snaží zabít tajná vládní agentura, pro kterou dřív pracovala. Na rozdíl od Nikity, která je profesionálním zabijákem, je Alex (což je ale jen jedno z krycích jmen, které hlavní hrdinka The chemist používá) "pouze" chemik. Což ale nemění nic na tom, že je pro agenturu smrtelně nebezpečná. A to doslova.
O ději knihy se špatně mluví, pokud člověk hned nechce prozradit hlavní zápletku. Ale pokusím se o to :-) Taky by mě zajímalo, jak se bude jmenovat v češtině, protože jsem zatím všude narazila jen na anglickou verzi. Nabízel by se název "Chemička", ale to zní spíš jako továrna, než žena - chemik. No, necháme se překvapit. Já jsem se o existenci knihy dozvěděla více méně náhodou, když jsem zabrousila na webové stránky Stephenie Meyer (Stmívání, Hostitel). Téma mě okamžitě zaujalo (nehledě na to, že zbožňuju její předchozí knihy), takže jsem si pro ni ještě ten den zašla do knihkupectví. A knížka mě chytla od prvních řádků.

Photocredit: Web Stephenie Meyer

Alex (ačkoliv na začátku knihy si přezdívá Chris, nenechte se zmást) zastihneme v okamžiku, kdy už je několik let na útěku. Předtím, než se z ní stal psanec, pracovala pro tajnou vládní agenturu, jejíž hlavní činností bylo potírat terorismus. Prací Alex, jakožto vystudovaného chemika, byly výslechy zločinců a podezřelých. A to takovým způsobem, aby na nich na první pohled nebylo vidět, čím si prošli. Byť nenahraditelný specialista, časem se Alex stala pro agenturu nepohodlnou, protože toho věděla víc, než by měla. A od té doby se její život stal neustálým bojem o přežití.
Malá jiskřička naděje, že by opět mohla žít bez neustálého strachu a bezpečnostních opatření, jí svitne ve chvíli, kdy ji kontaktuje její bývalý šéf. Nabídka jedné poslední práce pro agenturu, po jejímž vykonání by mohla svobodně odejít, je sice lákavá, ale Alex zná praktiky agentury až moc dobře, a proto začne jednat na vlastní pěst. A v ten okamžik se všechno zkomplikuje.
The chemist je napínavá knížka s několika nečekanými zvraty. Nebyla by to Stephenie, abyste se v její knize nedočkali taky milostné zápletky, ale rozhodně nejde o hlavní téma. Moc se mi líbila dynamika mezi jednotlivými postavami a taky střídání prostředí, ve kterém se postavy pohybovali. Zvláštností je, že na rozdíl od dalších knih od Stephenie, není The chemist psán v ich-formě. Příběh tedy nevypráví přímo žádná z postav.
Snad The chemist vyjde brzy i v češtině, protože knížku vřele doporučuji :-)
Věta, která mě zaujala: Nedovol naději, aby z tebe udělala hlupáka. (vlastní překlad)
Pokud si knížku přečtete, dejte mi vědět, jak se vám líbila.
Z.

středa 3. května 2017

MD - Duben

Nejdůležitější událostí dubna pro mě bylo to, že se proces vydání Nely konečně dal do pohybu. A to přesně rok (!!!) poté, co jsem ji dopsala. Nela vyjde v brněnském nakladatelství Backstage books, tedy v jiném, než ve kterém vyšla Niky. Není za tím žádné drama. Prostě to pro mě byla schůdnější cesta, jak druhý díl vydat. Víc o tom napíšu v samostatném článku.
Každopádně si nedokážete představit tu euforii, která veškeré přípravy provází :-) Momentálně jsem v kontaktu s grafičkou kvůli obálce a předpokládám, že jí začínám lézt na nervy s tím, jak si pořád vymýšlím co a jak udělat nebo předělat. Nicméně už teď vám můžu prozradit, že obálka bude ve stejném duchu jako obálka Niky, a že bude ve žluto-modré barevné kombinaci. A víc až v tom slibovaném samostatném článku, věnovaném vydání Nely.


Po dlouhé době (a po odzimování auta) jsem zavítala do Slavkova, kde jsem s Míšou a malým Tobim navštívila trhy na zámku. Počasí stálo za houby jako skoro celý duben, ale alespoň nebyla sněhová vánice jako pár dní předtím.


Kromě slavkovského zámku jsem se znovu podívala i na ten lysický a o počasí bych mohla napsat úplně to samé :-) Skoro se mi nechce věřit, že už ani ne za dva měsíce mám jet k moři...


Musím ale uznat, že poslední dubnový víkend, který jsem strávila na tradičním jarním víkendu v Luhačovicích s mamkou, se opravdu vydařil. Prošly jsme se po kolonádě, ochutnaly všechny minerální prameny (fuj) a nakoupily plnou tašku lázeňských oplatek a láhev Vincentky.


Mou oblíbenou písničkou měsíce dubna kupodivu nebylo nic od Eda Sheerana (neboli Edy Šilera, jak mu kamarádsky přezdívá mamka), ale Time is all we have od Barrieho Gleddena. Tu jsem objevila díky youtube kanálu SacconeJolys manželů Anny a Jonathana. Začátkem měsíce jsem totiž napjatě očekávala narození jejich třetího dítěte a sledovala jejich daily vlogy z porodnice. Já bych si tedy asi tak daleko do soukromí kameru nepustila, ale za to vám můžu slíbit alespoň další malé nahlédnutí do mého života za měsíc, až budu psát, co se událo v květnu :-)
Z.