neděle 11. února 2018

MD - Leden

Tak to vypadá, že ve svých měsíčních příspěvcích pokračuju i v novém roce :-) Opět nevím, jestli mi to vydrží, ale vzhledem k tomu, že mě baví dívat se zpět a číst si předešlé příspěvky, tak snad ano. Mimochodem, nedívali jste se v lednu na Manželské etudy? Pokud ne, tak opravdu doporučuji najít si je online a podívat se na ně. Jde o časosběrný dokument o šesti manželských párech, který sleduje jejich životy od 80. let až do loňska. A je vážně hrozně zajímavé pozorovat, jak se lidé mění, a co jim osud přichystal. I když to často nebylo zrovna veselé.
Do Brna přišla zima. Naštěstí mi z hlídání dvojčat zbyly rukavice :-)

A když už jsem u toho, co jsem v lednu sledovala, tak zmíním taky seriály, ke kterým jsem se vrátila, a to Sběratele kostí, Suits a El principe. Do Suits (Kravaťáci) jsem se znovu úplně zamilovala a nemůžu se dočkat v březnu nových dílů.
Ačkoliv loňský leden jsem toho moc zajímavého nedělala, ten letošní se toho dělo docela dost. Přesto paradoxně nemám za celý měsíc skoro žádné fotky, které bych připojila k tomuto příspěvku. V únoru se snad polepším... 
Když nevíte coby, použijte filtr.
Během prvního letošního měsíce jsem zašla na oběd se spolužáky z vysoké a měla sraz jak se spolužáky z gymplu, tak s kamarádkou ze základky. Proběhly volby a co bylo pro mě hodně důležité - dopsala jsem třetí díl ze série Niky stories! Pokud jste tedy ještě nečetli Nelu, tak hurá do toho :-) A nezapomeňte, že je také jako e-kniha.
Koncem měsíce jsem byla v divadle na West side story. Nebyl to ale muzikál, nýbrž balet. Což mi vůbec nevadilo, protože miluju obojí. Protože brněnské Janáčkovo divadlo je momentálně zavřené, hraje se na výstavišti a byla to docela zajímavá změna. A stejně jako loni, kdy jsem byla na koncertě Kamila Střihavky, i tohle byl vánoční dárek pro mamku :-)
My jsme byly Jets.

A na závěr tradičně moje oblíbené písničky za uplynulý měsíc. Dua lipa - IDGAF a Justin Timberlake - Filthy.
Mimochodem, podle kamarádky bude rok 2018 rokem změn. Tak se necháme překvapit :-)
Z.

sobota 3. února 2018

Bonus Nela

Poznámka: Po bonusu k Niky pro vás dnes mám i bonus k Nele. Je to taková malá scéna, která se tuším odehrávala před bouřkou v Chorvatsku. Nakonec jsem se rozhodla ji do knihy nepoužít, protože mi připadalo, že neposouvá děj kupředu. Ale je taková milá, takže se o ni s vámi podělím aspoň tady :-) Z.

Markéta se rozhodla nás v tom parnu zbytečně netrápit a rozpustila lekci o víc než deset minut dřív. Rychle jsem si sbírala věci – podložku na cvičení, ručník, láhev s vodou a odložené sluneční brýle. Chtěla jsem se konečně zajít podívat na výcvik bojového umění, co zrovna měli kluci. Ne, že by mě bojové sporty kdoví jak zajímaly, ale měla jsem tušení, že u nich Adam bude vypadat hodně dobře. Než jsem však stačila opustit klec tenisového kurtu, z reprobeden hi-fi soupravy, kterou Markéta ještě nestihla vypojit, začalo hrát Walking on sunshine.
„Jéé! Vzpomínáš?“ vyvalila na mě Monika oči a okamžitě začala pohupovat boky do rytmu.
Zasmála jsem se. Na tuhle písničku jsme spolu tančily v prváku na párty u jednoho z našich spolužáků. Myslím, že to byl přesně ten moment, kdy se ze spolužaček staly nejlepší kamarádky.
„I’m walking on sunshine whoa…“ zpívala Monika a hopkala okolo mě.
„No tak!“ drcla do mě.
„Whoa!“ zpívala jsem spolu s ní.
Chytila mě za ruce a než jsem se nadála, tančily jsme obě. Ostatní holky nás pobaveně pozorovaly. Některé se smály, ale jiné se k nám spontánně přidávaly.
„Vidím, že horko vám na energii nijak neubírá. Nemusely jsme končit dřív,“ poznamenala Markéta s úsměvem.
Podívala jsem se na ni a za plotem jsem uviděla Adama. Nejspíš i on zkrátil jím vedenou lekci. Zíral přímo na mě a koutky mu cukaly.