CO ČTU JÁ? - Nebe je zpět

Knížka Nebe je zpět se ke mně dostala vlastně náhodou. Neměla jsem ji na svém reading listu, ani jsem o ní nebo o autorce Claře Sánchez nikdy dřív neslyšela. Když jsem si ale na e-shopu objednávala něco jiného, dostala jsem tuhle knihu jako dárek. Zrovna jsem dočetla Posedlost a těšila jsem se na něco odpočinkového. Téma vypadalo zajímavě a knížku jsem přelouskala za pár dní.

Modelka Patricia má zdánlivě dokonalý život. Je na vrcholu kariéry, cestuje po celém světě a dostává lukrativní nabídky od módních firem. Vydělává tolik, že mohla splatit hypotéku na byt rodičů, koupit si vlastní dům, a navíc i finančně podporovat sestru. Bezmezně miluje svého manžela a nedokáže si představit, že by pro ni mohl existovat někdo jiný. Sama si je moc dobře vědoma, jaké má v životě štěstí. Stačí ale jedna podivná cesta letadlem a její život se začne obracet o sto osmdesát stupňů. Ve chvíli, kdy má při silné turbulenci pocit, že právě prožívá svoje poslední minuty, se v panice chytí za ruce se svou sousedkou a ta jí předpoví něco podivného. Letadlo s nimi nemá spadnout, ale někdo jí usiluje o život. Patricia nad slovy excentrické Viviany mávne rukou. Brzy na to se jí však začnou dít podivné věci a Patricia sama Vivianu vyhledá, aby zjistila, co ví, a jak jí může pomoci. Krůček po krůčku Patricia odkrývá části svého života, které dosud neviděla, nebo možná nechtěla vidět, a zjišťuje, že možná existuje víc než jeden člověk, který ji nenávidí tak, že jí přeje to nejhorší.

Photocredit: Knihy ABZ

Nebe je zpět není knížka nabitá akcí, u které byste si hryzali rty napětím, ale rozhodně má něco do sebe. Při jejím čtení si uvědomíte, jak málo někomu stačí pro to, aby vás bytostně nesnášel. Uvažujete, jestli má negativní energie, kterou k vám někdo vysílá, skutečně takovou sílu, aby ovlivnila váš život. A možná začnete být vděční za lidi ve svém okolí.

Mně se knížka líbila i díky její atmosféře. Španělské uličky, Barcelona, Madrid... A taky kvůli poselství, že všechno v životě, to dobré i to zlé, vás něco naučí a třeba i popostrčí na správnou cestu. A mimochodem má taky krásnou obálku :-)

Z.

CO ČTU JÁ? - Posedlost

Kniha Posedlost vyšla poprvé v roce 1985. Měla jsem proto trochu strach, že bude působit nemoderně, což se kromě toho, že hlavní hrdinové nevlastní mobilní telefony a sociální sítě, nepotvrdilo. Naopak téma je pořád hodně aktuální.

Hvězda mladé herečky Jacqueline vystoupala vzhůru poté, co zázračně zhubla v luxusních lázních charismatického doktora Humea. Jenomže kostým pro divadelní hru, která má být dalším krůčkem její kariéry, jako by se záhadně zmenšoval. Jacqueline si musí přiznat, že i přes dodržování diety, předepsané doktorem Humeem, pomalu přibírá. A sám doktor se chová velice podivně. U Jacqueline se objevují šílené záchvaty žravosti a je hluboce přesvědčena, že jediný, kdo jí může pomoci, je doktor Hume. Skutečná pomoc však přichází od jiného doktora - jejího přítele Ricka, psychiatra specializujícího se na metabolické poruchy. Rick se ponoří do studia vědeckých výzkumů, které by mu mohly objasnit, co přesně se s Jacqueline děje. Brzy však zjistí, že pokud chce Jacqueline zachránit před nebezpečným psychopatem a také před sebou samou, bude třeba drastičtějších opatření.

Knihu Posedlost jsem měla ve své knihovničce víc než deset let. Za tu dobu si ji přečetla babička i mamka, ale já jsem po ní sáhla až teď. A rozhodně jsem toho nelitovala. Medicínský thriller je napínavý a plný zajímavých informací. Sám David Shobin, autor knihy, je lékařem a musím říct, že je to na příběhu znát. Při čtení jsem si často říkala, jestli by něco takového bylo možné. A pokud nebylo v době, kdy autor knihu psal, jestli už není možné teď.

Pokud na léto hledáte oddychovku s happy endem, Posedlost asi nebude úplně to pravé. Pokud ale hledáte skvělý mix napětí, lásky a zázraků medicíny, pak tuhle knížku vřele doporučuji!

Věta, která se mi líbila: Ve chvíli, kdy noc přechází v den, během uklidňující doby zvané rozbřesk, se to, co bylo temné, stává jasným a bludné obrazy zastřené nocí lze již rozlišit v bílém klidném světle rána.

Knížka už není zrovna novinka, ale v knihovnách nebo v antikvariátech by ji mít mohli :-)

Z.

Nela - obálka

Jak jsem slibovala, dnes pro vás mám malou ukázku z obálky Nely. No není nádherná? :-)

Z.

Nela - fakta

Jak asi už víte, právě se chystá k vydání moje druhá knížka - Nela. Jak název napovídá, jde o příběh Nely, mladší sestry Niky. Ve svých indiciích jsem vám prozradila, že děj volně navazuje, ale každá kniha se dá číst i zvlášť. V době, kdy se k vydání chystala Niky, jsem se s nakladatelstvím Egmont domluvila, že půjde o několikadílnou sérii. Bohužel v mezičase se v Egmontu změnili majitelé a domluva s nimi začala trochu váznout. Proto jsem se po roce čekání rozhodla obrátit na brněnské nakladatelství Backstage books, s jehož majitelem jsem byla už nějakou dobu v kontaktu. A ti měli zájem Nelu vydat ihned! :-) Proto jsem neváhala ani chvilku a celý proces se rozjel. Text šel nejdřív na korekturu a mezitím jsme s grafičkou pracovaly na obálce. Měla jsem o ní poměrně jasnou představu, takže jsme zkoušely jen různé varianty, než jsme našly tu, se kterou jsem byla stoprocentně spokojená. Stejně tak mi v Backstage books vyšli vstříc i co se týče sazby knihy. Chtěla jsem, aby vizuální téma zůstalo zachované, takže je na Nele na první pohled poznat, že je sestrou Niky (haha). Na pár odlišností se ale přece jen můžete těšit.

• Po zeleno-červené Niky je obálka Nely žluto-modrá.
• Na obálce opět najdete dívčí siluetu, ale tentokrát je červená stuha nahrazena jiným motivem, který stejně jako červená stuha odkazuje na scénu v knížce.
• U Nely jsme se rozhodli pro jinou sazbu. Písmo a mezery jsou menší, takže má Nela méně stran než Niky (šetříme lesy a tak :-) ).
• Naopak na vás čeká víc kapitol, a to konkrétně 15.
• Určitě jste si všimli, že názvy kapitol u Niky byly vždy jednoslovné. Kapitoly Nely jsou pouze očíslované, tedy bez názvů. (Můžu vám prozradit, že u třetího dílu, který právě dopisuji, je to ještě úplně jinak :-) )

Nela bude už brzy v předprodeji a čím víc výtisků se v něm prodá, tím rychleji půjde do tisku, a tím dřív taky bude u vás doma. O tom vás samozřejmě budu zavčas informovat. Abych vás zatím trochu navnadila, tak se zítra vraťte sem na blog, kde na vás bude čekat ukázka obálky :-)

Z.

CO ČTU JÁ? - The chemist

Knížku The chemist jsem rozečetla ve stejné době, kdy jsem začala sledovat seriál Nikita. A pobavilo mě, že téma bylo dost podobné. Dívka, kterou se snaží zabít tajná vládní agentura, pro kterou dřív pracovala. Na rozdíl od Nikity, která je profesionálním zabijákem, je Alex (což je ale jen jedno z krycích jmen, které hlavní hrdinka The chemist používá) "pouze" chemik. Což ale nemění nic na tom, že je pro agenturu smrtelně nebezpečná. A to doslova.

O ději knihy se špatně mluví, pokud člověk hned nechce prozradit hlavní zápletku. Ale pokusím se o to :-) Taky by mě zajímalo, jak se bude jmenovat v češtině, protože jsem zatím všude narazila jen na anglickou verzi. Nabízel by se název "Chemička", ale to zní spíš jako továrna, než žena - chemik. No, necháme se překvapit. Já jsem se o existenci knihy dozvěděla více méně náhodou, když jsem zabrousila na webové stránky Stephenie Meyer (Stmívání, Hostitel). Téma mě okamžitě zaujalo (nehledě na to, že zbožňuju její předchozí knihy), takže jsem si pro ni ještě ten den zašla do knihkupectví. A knížka mě chytla od prvních řádků.

Photocredit: Web Stephenie Meyer

Alex (ačkoliv na začátku knihy si přezdívá Chris, nenechte se zmást) zastihneme v okamžiku, kdy už je několik let na útěku. Předtím, než se z ní stal psanec, pracovala pro tajnou vládní agenturu, jejíž hlavní činností bylo potírat terorismus. Prací Alex, jakožto vystudovaného chemika, byly výslechy zločinců a podezřelých. A to takovým způsobem, aby na nich na první pohled nebylo vidět, čím si prošli. Byť nenahraditelný specialista, časem se Alex stala pro agenturu nepohodlnou, protože toho věděla víc, než by měla. A od té doby se její život stal neustálým bojem o přežití.

Malá jiskřička naděje, že by opět mohla žít bez neustálého strachu a bezpečnostních opatření, jí svitne ve chvíli, kdy ji kontaktuje její bývalý šéf. Nabídka jedné poslední práce pro agenturu, po jejímž vykonání by mohla svobodně odejít, je sice lákavá, ale Alex zná praktiky agentury až moc dobře, a proto začne jednat na vlastní pěst. A v ten okamžik se všechno zkomplikuje.

The chemist je napínavá knížka s několika nečekanými zvraty. Nebyla by to Stephenie, abyste se v její knize nedočkali taky milostné zápletky, ale rozhodně nejde o hlavní téma. Moc se mi líbila dynamika mezi jednotlivými postavami a taky střídání prostředí, ve kterém se postavy pohybovali. Zvláštností je, že na rozdíl od dalších knih od Stephenie, není The chemist psán v ich-formě. Příběh tedy nevypráví přímo žádná z postav.

Snad The chemist vyjde brzy i v češtině, protože knížku vřele doporučuji :-)

Věta, která mě zaujala: Nedovol naději, aby z tebe udělala hlupáka. (vlastní překlad)

Pokud si knížku přečtete, dejte mi vědět, jak se vám líbila.

Z.

CO ČTU JÁ? - Girl online: Going solo

Už jednou jsem na svém facebooku psala, že jsem asi tak o patnáct let starší, než je cílová skupina knížek Girl online. A musím říct, že při čtení třetího dílu Girl online: Going solo jsem to cítila asi nejvíc. Knížku jsem brala jako takovou milou pohádku a přečetla jsem ji za pár dní. Pokud jste mladší ročníky, nebo si sem tam rádi přečtete něco odpočinkového, určitě se vám bude líbit.

Mně se první díl dostal do ruky, protože ho napsala jedna z mých oblíbených youtuberek Zoe Sugg (Zoella). V něm docela obyčejná holka z Anglie potkává svého prince v podobě začínající americké popstar Noaha. Mně osobně se ale mnohem víc líbil díl druhý Girl online: On tour, ve kterém nejistá a neohrabaná Penny začíná dospívat, dokáže se za sebe postavit a udělat to, co je nejlepší pro ni samotnou. Nejvíc jsem ocenila možná trochu nečekaný konec knihy, který vám ale nebudu prozrazovat, pro případ, že se na druhý díl série teprve chystáte.

Photocredit: Amazon

Na začátku třetího dílu nacházíme Penny zpátky ve škole a v normálním životě. Řeší problémy s kamarády a na scéně se objevuje taky potencionální nová láska, Callum, který stejně jako ona miluje fotografování. Kromě nacházení nových přátel a řešení milostných vztahů na Penny ale čeká třeba i svatba na honosném skotském hradu nebo halloweenská párty. Kdo sledujete vlogy Zoe, nejspíš v některých scénách poznáte zážitky z jejího vlastního života, což mě vlastně v knížce docela bavilo.

Třetí díl nemá otevřený konec, takže se můžete těšit na vyřešení milostného trojúhelníku mezi Penny, Noahem a Callumem, stejně jako trampot Elliota, Posey a Megan.

Knížka se moc hezky čte a je, stejně jako předchozí díly, oživená krátkými příspěvky z Pennyina blogu Girl online, který dal název celé sérii, a který také nakonec inspiruje její fotografickou kariéru.

Pasáž, která se mi líbila: Pro každého je dostatek místa, aby dělal, v čem je dobrý. Vždycky tady bude někdo, kdo je úspěšnější než ty. Ale taky tady vždycky bude někdo, kdo si přeje, aby byl tak úspěšný jako ty. (Vlastní překlad)

Pokud jste knížku četli nebo se chystáte číst, dejte mi vědět do komentářů :-)

Z.

CO ČTU JÁ? - Knihovna duší

Minulý týden jsem konečně dočetla Knihovnu duší, třetí díl ze série o „podivných“ dětech od Ransoma Riggse. Musím se přiznat, že na rozdíl od prvního dílu, který jsem dychtivě hltala stránku za stránkou, do Knihovny duší jsem se dlouho nedokázala začíst. Nakonec jsem ale ráda, že jsem si ji přečetla a celou sérii tak uzavřela.

Knihovna duší je mnohem temnější příběh, než byl Sirotčinec, a řekla bych, že dokonce i než Podivné město. Tentokrát se víceméně pohybujeme jen v jedné časové smyčce (Zákonitosti fungování smyček mě popravdě trochu mátly. Ale přesto mám ráda příběhy s jakýmkoliv druhem cestování v čase.), a pokud bude i třetí díl zfilmovaný, jsem docela zvědavá, jak bude vyobrazená. Protože scény, které jsem si podle popisu v knížce vytvářela v hlavě, vůbec nebyly hezké. Navíc zjišťujeme, že v komunitě „podivných“ nejsou jen zázračné děti a zvířata, ochotné hlavním postavám kdykoliv pomoci, ale také zrádci a vrahové. I když víte, že příběh směřuje ke šťastnému konci, správně tušíte, že jako v podobných sériích dojde cestou k určitým ztrátám.

Photocredit: http://thepeculiarchildren.wikia.com/wiki/Library_of_Souls

Rozdílem oproti předchozím dvěma dílům je také to, že tentokrát za Jacobem nestojí parta nadaných kamarádů, ani nad ním nedrží ochrannou ruku slečna Peregrinová. Najednou se stává vůdčí osobností on sám, k čemuž je vlastně předurčen díky své „podivnosti“. Právě toto zvláštní nadání – schopnost vidět a ovládat netvory může být klíčem k vyřešení problémů „podivného“ světa a k záchraně nejen Jacobových kamarádů.

I přes veškerá dobrodružství, kterými si Jacob s Emmou projdou, včetně bitvy s monstry a dramatického závěru přímo v Knihovně duší, mi ale vlastně nejzajímavější připadal samotný konec knihy. Jacobova rozpolcenost, zda zůstat ve světě, ve kterém našel opravdové přátele, lásku a snad i sám sebe, nebo se vrátit ke své rodině a poklidnému životu bez netvorů a monster. A jak rodičům vysvětlit svoji nepřítomnost, aby nevypadal jako feťák, který utekl z domů, či ještě hůř jako blázen. Téma rozporu dvou naprosto odlišných světů, kterému je obyčejný patnáctiletý kluk vystaven, a které mě vlastně k Sirotčinci v první řadě přitáhlo, se opakuje, ale otočené naruby.

Schválně - dokázali byste se vrátit z magického světa, plného „podivných“ dětí do každodenního života? Ne? A dokázali byste navždy opustit svoje rodiče s vědomím, že neví, co se s vámi stalo a jestli jste vůbec naživu?

Jak se rozhodl Jacob si budete muset přečíst v Knihovně duší (no spoilers :-) ).

Z.