pondělí 29. srpna 2016

CO ČTU JÁ? - Podivné město

Pokud jste nečetli Sirotčinec slečny Peregrinové, může tento článek obsahovat spoilery!

Se mnou a s knižními sériemi je to tak, že když už se do nějaké pustím, vždycky ji musím přečíst celou. Ačkoliv si často musím přiznat, že se mi nakonec nejvíc líbil první díl. Člověk poprvé vplouvá do děje, seznamuje se s postavami a zjišťuje, jak ten nový svět vlastně funguje.
Sirotčinec slečny Peregrinové jsem si koupila vlastně náhodou. Zaujaly mě "podivné" fotografie. A ty taky nakonec byly důvodem, proč mi knížka seděla na poličce nepřečtená víc než rok. Bála jsem se, že bude děsivá nebo depresivní. Když jsem ji konečně otevřela, byla jsem nadšená. Magický svět, "podivné" děti a různé časové osy, což je téma, které mě vždycky fascinuje. Běží naráz nekonečné množství časových linek? Dá se změnit minulost? Nebo už budoucnost s touto změnou počítá?
První díl jsem odkládala s těžkým srdcem, a byla jsem zvědavá, co přinese díl druhý - Podivné město.

Photocredit: Interview with Ransom Riggs

I přes magické prvky a věk hlavních hrdinů, bych rozhodně neřekla, že je Podivné město knížkou pro děti. Děj se odehrává převážně za druhé světové války, takže si asi dovedete představit, že scény, kterými postavy procházejí, nejsou zrovna veselé. Ostatně stačí se podívat na obal knihy. A přece nejsou nacisté pro "podivné" děti tím hlavním zlem. Přesto, nebo spíš proto, že se jim v prvním díle o chlup podařilo uniknout před... já vlastně nevím, jak byly názvy zmutovaných "podivných" přeloženy do češtiny :-) Každopádně děti, vedené Jacobem, novým přírůstkem do jejich "podivné" rodiny, prchají před příšerami, mnohem nebezpečnějšími, než jsou vojáci se zbraněmi, a zároveň se snaží zachránit jediného člověka, který může zachránit je. Během putování se děti seznamují s dalšími časovými smyčkami a jejich obyvateli, kteří posouvají děj dál.
Knížka je opět doplněna nezvyklými fotkami, na kterých mě fascinuje, že jsou z větší části autentické. Moc by mě zajímal jejich skutečný původ, a co se za nimi skrývá za příběh. Ale ten by pravděpodobně nebyl tak zajímavý a "podivný" jako svět, který vytvořil Ransom Riggs :-)
I když bylo Podivné město napínavé, tak trochu jsem se nemohla ubránit pocitu, že jde jen o natahování děje první knihy před velkým finále knihy třetí. Uvidíme...
Každopádně konec byl naprosto nečekaný a připravil půdu pro slibný třetí díl.
Pasáž, která mě zaujala: Kvůli smíchu nejsou špatné věci horší o nic víc, než je pláč udělá lepšími. Neznamená to, že vám na tom nezáleží, nebo že jste zapomněli. Znamená to, že jste lidé. (vlastní překlad).
Četli jste sérii o "podivných" dětech? Chystáte se do kina na film?
Z.

Žádné komentáře:

Okomentovat